probíhá výpočet, čekejte prosím...

olympijské hry

 

Podle řecké mytologie založil olympijské hry král Pelops, některé zdroje uvádějí Hérakla a jejich původ je skryt v tajemných obřadech dávné minulosti. Každopádně se však konaly na počest vládce bohů Dia, ve významném městě severozápadního Peloponésu, v Olympii. Podobných her se na různých místech starověkého Řecka konalo více (panathénské, nemejské, pýthijské…), žádné však nedosáhly rozsahu a významu olympijských her.

Historicky první olympijské hry se konaly r. 776 př.n.l. Měly svou významnou kulturní, společenskou i politickou část a přispívaly k řecké sounáležitosti. Konaly se každé čtyři roky a v jejich průběhu byly zastaveny všechny boje. Na olympijské hry se sjížděli borci z celého tehdejšího Řecka, museli to být svobodní občané, děti řeckých rodičů. Olympijské cykly byly také základem všeřeckého počítání času, letopočtu a kalendáře.

Zpočátku hry trvaly pouze jen jeden den, později postupně až 7 dní. Nejprve se soutěžilo pouze v různých typech běhů, v průběhu doby se přidávaly pětiboj, zápasy, závody vozatajů, dostihy… Soutěžních disciplin bylo nakonec celkem deset, sportovci byli většinou nazí (řecky gymnos, gymnastika). Vítězové dostávali věnce z listů posvátné olivy a byli ve svých městech odměňováni a uctíváni, byly jim stavěny sochy. Olympijský oheň a symbol pěti spojených kruhů pocházejí také ze starověké olympijské tradice.

Později spolu stále více soupeřili profesionálové (=athletes), občané neřeckého původu měli k soutěžím přístup až od 3. století př.n.l. Římští císařové zprvu olympijské hry podporovali, například císař Nero se jich sám aktivně zúčastnil, nad Řeky byli však v té době už v převaze sportovci z jiných zemí. Na závodní dráze mohlo soutěžit až 20 běžců, byla rovná, dlouhá asi 192 m. Na olympijský stadion se vešlo až 40 000 lidí, vdané ženy měly však přístup zakázán.

Olympijské hry se udržely neuvěřitelných téměř 1 200 let, konaly se celkem 293x. V roce 396 n.l. zakázal římský císař Theodosios olympijské hry jako záležitost odporující moderní raně křesťanské víře, přesto se v omezeném rozsahu konaly až do r. 426, kdy byly z rozkazu císaře všechny budovy v Olympii zničeny.

Po dalších více než 1 400 letech, koncem 19. století, se francouzský baron Pierre de Coubertin zasloužil o obnovení olympijské tradice posílené moderními prvky, jako je například rovnost ras a národů. Hlavním orgánem novodobého olympijského hnutí je Mezinárodní olympijský výbor založený v r. 1894, který sídlí ve švýcarském Lausanne.

Již v dubnu 1896 se na tehdy novém stadionu v Athénách konaly 1. novodobé olympijské hry. Přijelo sem 245 sportovců ze 13 zemí a během deseti dnů se soutěžilo se v 9 sportech a 43 disciplínách, včetně poprvé pořádaného marathónského běhu. Jeho vítězem byl tehdy 23 letý řecký běžec Spyridon Louis, který historickou trať z Marathonu do Athén uběhl za 2 hodiny, 58 minut a 50 vteřin.

Bílá olympijská vlajka s pěti olympijskými kruhy v různých barvách, které se často mylně vykládají jako barvy jednotlivých světadílů, ačkoli jsou to barvy všech národů světa, byla poprvé vztyčena na olympiádě v roce 1920. Součástí vlajky je také latinské heslo "rychleji, výše, silněji". I slavnostní přísahu skládají sportovci od r. 1920. Od r. 1932 se zapaluje oheň od slunečního paprsku ve starověké Olympii a je štafetově přenášen do místa konání každé olympiády.

Od r. 1924 se začaly pořádat také zimní olympijské hry, do roku 1992 konané souběžně s letními. Poté, co se tyto akce rozrostly na celosvětové a přibylo mnoho sportovních disciplin, konala se další zimní olympiáda už v r. 1994 a od té doby se střídají letní a zimní olympijské hry každé dva roky. Příští letní olympijské hry se budou konat r. 2008 v Pekingu (Čína), zimní v r. 2010 ve Vancouveru (Kanada).

Letní olympijské hry se vrátily do Athén v srpnu 2004, kdy se 21. letních olympijských her zúčastnilo přes 11 000 sportovců ze 202 zemí celého světa. Hry trvaly 16 dní, soutěžilo se ve 28 sportech, různých disciplin bylo celkem 301. Sportoviště byla vybudována v Athénách i celém okolí, v Řecku došlo v této souvislosti také k významným investicím do infrastruktury.

Podle nedávno podepsané dohody mezi řeckými představiteli a Mezinárodním olympijským výborem by mělo v athénské čtvrti Maroussi, nedaleko nového olympijského stadionu a Mezinárodního rozhlasového a televizního centra vzniknout Muzeum řeckých olympijských her. Maroussi, původně malá vesnička poblíž Athén, kde se narodil a žil legendární řecký běžec Spyridon Louis, se stala symbolem rozvoje moderního řeckého sportu.

autor stránky: Mirka

poslední­ aktualizace: 23.10.2014


Notice: Trying to get property of non-object in /mnt/data/accounts/r/reckoland/data/www/2016/library/AZend/View/Helper/Visit.php on line 14

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace